Vážení rodiče, milé děti,

moc Vás zdravíme a posíláme Vám pár nápadů.

 

POHÁDKA O JARNÍM SLUNÍČKU

Do vsi přišlo jaro. Panímámy gruntovaly a drobotina běhala kolem. Všechno by bylo v pořádku, až na to, že tomu jaru něco důležitého chybělo. Sluníčko! Obloha modrá, mráčků, že bys je na jedné ruce spočítal a sluníčko nikde.

V jednom stavení žil krejčí se svoji ženou a sedmi dětmi. Také Krejčíkovic drobotina od samého rána dováděla venku a v poledne u oběda vyprávěla, že vůbec nikdo neviděl sluníčko. I ptali se, jak je to možné. Pantáta nevěděl, zato panímáma řekla : Sluníčko zaspalo. Každým rokem ho budí ptačí zpěv. Jestli se jich dosud z teplých krajů vrátilo málo, jejich zpěv je slabí a sluníčko je neslyší. Děti mámu pozorně vyslechly a pak vymyslely plán, jak ptáčkům pomohou.

Vyšly před chalupu. První spustila nejstarší Andulka. Sluníčko nikde. K Andulce se přidal Vojta. Oba zpívali pěkně, ale sluníčko pořád nic. K Andulce a Vojtovi se připojil Venda. K Vendovi Lojzík, pak Liduška, potom i Terezka. Stále to nebylo nic platné. Sluníčko ne a ne se probudit. Ještě zbýval poslední, nejmladší Pepík. Už, už se nadechoval, ale ostatní jej zadrželi. Pepíčku, probůh nezpívej! Vždyť to neumíš. Máš pravdu. Pepíček zpíval tuze falešně. Přesto nevyslyšel prosby sourozenců. Zvedl zrak k obloze a spustil : jaro, jaro, jaro už je tu… povím vám, to byla hrůza. Andulce naskočila husí kůže. Vojta, Venda, Lojzík, Liduška i Terezka si zacpávali uši, aby to falešné zpívání raději vůbec neslyšeli. Ale Pepíček zpíval dál. Když dozpíval poslední sloku, jakoby se za lesem něco zachvělo. Když dozpíval druhou sloku, jakoby se zachvělo i nebe. A když začal třetí sloku, kde se vzalo, tu se vzalo, vysvitlo jim nad hlavami sluníčko a volalo:Ty tam dole, hned toho nechej! Tady se nedá spát!

Děti i s Pepíčkem se rozesmály. Pak sluníčko přivítaly a pod zlatou oblohou dováděly až do večera. Usínalo se jim dobře, protože věděly, že kdyby náhodou ráno sluníčko zaspalo, Pepíček mu rád zazpívá.

 

Popovídejte si o významu slov:

Ves, stavení, panímáma, pantáta , drobotina, gruntovat, zpívat falešně.

OTÁZKY:

-Co se stalo v pohádce? Proč sluníčko nevycházelo?

-Kdo dětem poradil?

-Jak se dětem povedlo vzbudit sluníčko?

-Víš kolik dětí zpívalo?

-Kdo sluníčko probudil a proč?

-Co by děti dělaly kdyby sluníčko znovu zaspalo?

ÚKOL

-Nakresli sluníčko:

  1.  Nabarvi si ruku žlutou barvou a obtiskni na papír. ( prsty jsou jako paprsky)
  2.  Nakresli sluníčko podle své fantazije buď vodovkami, nebo pastelkami.
  3.  Obkresli si např.: kelímek na barevný papír a vystřihni vzniklí kruh. Vystřihni si také žluté proužky a přilep je na kruh. Pokud máš krepový papír můžeš je použít na paprsky místo proužků.

Zazpívej si písničku SLUNÍČKO.

ZAHRAJTE SI HRU SE SLUNÍČKEM: